Slow living (neboli pomalý způsob života)
Velmi často dnes slyšíme o slow fashion, ale ono to není jen o módě. Mnohem více podle mě to slovíčko „slow“ vysvětluje pojem „slow living“, což můžeme přeložit jako pomalý způsob života.
Není to vlastně nic jiného než onen návrat k minulosti, ke kořenům, k nám samým.
Zpomalit život, zklidnit svou mysl, najít vnitřní klid a rovnováhu.
Dělat to, co nás baví, to, na čem skutečně záleží.
Eliminovat stres a vše, co je v životě nedůležité.
Nejde o dokonalost, soutěžení, pravidla nebo krásné minimalisticky zařízené obýváky s jedním předmětem na komodě.
Upřednostňujme kvalitu nad kvantitou, ve všech sférách našeho života.
Když si připravíme jídlo z kvalitních surovin a v klidu si ho vychutnáme, je to požitek. Stejný požitek může být procházka lesem, přečtení knihy, lenošení s dětmi u víkendové pohádky nebo sklizení prvního rajčete z balkonového květináče.
Velice pěkné je přirovnání „míň věcí, víc zážitků“. Jsou to totiž právě zážitky a vzpomínky, které nám zůstanou. Ne dvacáté páté džíny, boty či třicáté triko z výprodeje.
Čím jsem starší, tím víc ochotně utrácím za zážitky či za potravu pro tělo i mysl. Přijdou mi to jako nejlíp investované peníze. Překvapivě až poslední roky chápu cenu práce, peněz a cenu našeho času. Když člověk sám začne tvořit, šít, vařit, péct, hospodařit, zahradničit atd., mnohem lépe porozumí tomu, jak nemocně je nastavená naše společnost.
Místo Proč je to tak drahé? bychom se měli ptát Jak to může být tak levné?
Jak může být věc, vyrobená na druhém konci světa, dopravená sem k nám lodí nebo letadlem přes oceán, klidně o 80% levnější než ta, která je vyrobená v naší zemi? Myslím, že všichni už tušíme, víme proč.
Podporujme tedy lokální zemědělce, farmáře, živnostníky, značky. Nejen, že daná věc bude kvalitnější, nezatížíme tolik životní prostředí, ale taky podpoříme českou (evropskou) ekonomiku a budeme si jistí, že daný člověk dostal za svou práci zaplaceno.
Nevyhazujme, ale opravujme.
Mnoho z toho, co vyhodíme, se dá opravit. Není to o tom, že bychom si nemohli dovolit nové. Je to o postoji a úctě k tomu, co už vyrobeno bylo. Oblečení se dá zašít, přešít, upcyklovat. Řada spotřebičů se dá opravit, hodně věcí z domácnosti se dá využít na jiné účely. Některý nábytek se dá obrousit, přetřít, předělat na něco jiného. Vdechnout nový život staré věci může mít až terapeutický účinek.
Uvolněme prostory.
Když protřídím šatník, botník, domácnost (říkám tomu debordelizace), líp se mi dýchá. Možná vám to přijde jako nesmysl, ale zkuste to někdy. Je to očistný proces. 🙂
Je prokázáno, že když kolem sebe máme příliš mnoho podnětů, hůře se soustředíme, cítíme se zahlceni, jsme ve stresu. Nejsem zastáncem minimalistického bydlení s prázdnými zdmi, ale pokud začnu prostor zaplňovat a přehlcovat příliš ( a bohužel k tomu mám tendence), okamžitě to na sobě začnu negativně pociťovat.
Milujme a žijme
Možná vám tohle zní jako ezo blábol, ale pro co jiného tady na tom krásném světě jsme? 🙂
Každý z nás je výjimečný, jen o tom někdy pochybujeme.
Každý z nás je nádherný, jen často neumíme milovat sami sebe.
Každý z nás má krásné tělo, jen odmítáme přijmout i jeho nedostatky.
Každý z nás je osobnost, jen je třeba zjistit, kým skutečně jsme.